Tradice Světového týdne respektu k porodu vznikla před několika lety souběžně v několika frankofonních zemích jako reakce na stále přetechnizovanější obor porodnictví. Česká republika se připojila prostřednictvím Hnutí za aktivní mateřství v roce 2006. I v naší zemi pociťujeme výrazně se rozevírající nůžky mezi normálním, přirozeným porodem a tím, co je ženám běžně nabízeno. Úplně stranou zůstávají aktuální vědecká doporučení, stále převažuje zastaralá rutina a porodnické násilí, do porodu se často a zbytečně zasahuje a často (rovněž zbytečně) také končí operativně.

Míla

Andrea

Doprovázím ženy na jejich cestě mateřstvím. Jako dula poznávám jejich příběhy někdy ještě dávno před otěhotněním, procházím s nimi tuto nádhernou dobu, podporuji je i jejich partnery u porodu a v čase bezprostředně po něm. Často zůstáváme spojeny neviditelným poutem, někdy přicházím znovu k dalšímu porodu a sleduji cestu každé z nich s velikým respektem, pokorou a pochopením. Proto mohu v porodnicích vidět vše z trochu jiné perspektivy než ostatní. Na festivalu bych se ráda podělila o své zkušenosti dulí i mateřské.  Můžete zde potkat i další ženy, pro které byl porod transformujícm zážitkem, protože se k němu postavily zodpovědně a se ženskou moudrostí. Bez ohledu na místo by měl být vždy důstojný.
www.dulajana.eu

Míša

Verča

Verča

Verča

Verča

Úžasné propojení mezi mnou, dulou, porodní asistentkou a respekt mého muže mi dalo doposud nejkrásnější a nejhlubší dar a prožitek – příchod mé druhé dcerky doma. I když první dcerku jsem porodila v porodnici bez špatných zážitků, až při druhém porodu jsem pochopila a dodnes mi dochází, co to je skutečně přirozeně, v klidu a bezpečně porodit a prožít si porod jako tanec v tempu, rytmu a potřeb mého miminka a mého těla. Přirozený porod mi otevřel srdce pro všechny mé blízké. Ráda se s vámi podělím o svou zkušenost na této cestě.

Maminka 4 dětí, přislovečně "nevěřící", až do svých 17 let, kdy jsem prožila obrat, duchovní znovuzrození, vnitřní přerod z duchovní smrti do života. Od té doby nejprve mladicky až extaticky nadšená, záhy provdaná a do roka po svatbě rodící prvorozeného syna. Těžce narážející na systém a úzus, jak se v Čechách rodí, přesto jsem si to ještě dvakrát zopakovala, pokaždé v jiné porodnici, až mi optimismus a síly došly. Počtvrté jsem porodila doma, sama, s manželem v rodinném kruhu. Jsem temperamentem typ princezny bojovnice, vždy ochotné se zapojit ve věcech, se kterými mám vlastní prověřenou zkušenost. Ráda se o svůj příběh podělím s těmi, kteří jako já doufají v dýchatelnější atmosféru ve společnosti a přinášejí světlo do tabuizovaných témat.

Porod a těhotenství vnímám jako silný duchovní zážitek a přerod nejen pro ženu, ale i pro miminko. Proto jsem se rozhodla pro nerušené a naplňující domácí prostředí, což byl neopakovatelný a úžasně silný zážitek. Takový by měl být porod pro každou ženu, ať už se rozhodne rodit kdekoli. Jsem přesvědčená, že jako ženy máme tělo uzpůsobené přirozenému porodu.
Chtěla bych ženy podpořit, aby si stály za tím, co cítí, že je správné. S radostí se s vámi podělím o tuto krásnou zkušenost.

Můj porod mi dal neskutečnou víru v sebe samu, v to, že jsme my ženy obecně schopny porodit bez zásahů. Věřím tomu, že krásně prožitý porod je pro maminku i děťátko skvělým startem do nové etapy života.